Magická štědrovečerní hostina

31. října 2008 v 17:23 | Isabel |  Zvyky a tradice
Štědrý večer… Pokusme se na chvilku zapomenout na pyramidy darů pod elektricky zářícím stromkem, na koledy z reproduktorů a disneyovského Santa Klause, odmysleme si chuť bramborového salátu a smaženého řízku. Jak vypadala taková štědrovečerní večeře v chalupě hospodyně z černé kuchyně?


Stůl, ze kterého se jedlo, byl důkladně umyt, vykouřen jalovcem a černobýlem a prostřen bílým ubrusem. Na všech rozích ukryla hospodyně pod ubrusem malé hromádky čočky nebo máku, symbolů hojnosti. Pod stůl se rozhodila sláma a křížem (do tvaru X) položily dvě sekery. Nohy stolu se omotaly a svázaly železným řetězem.

Večeři zahájil hospodář modlitbou, pak pootevřel dveře a zval do domu duše předků. Mrtví hodovali s živými, byl jim vyhrazen zvláštní talíř, kam se odkládal kousek od každého jídla. také dobří duchové a andělé přicházeli pojíst s lidmi.

Večeře měla mít devět chodů (devítka je magické číslo hlubin a zrození). Začínalo se oplatkami potřenými medem a česnekem nebo šípkovými či trnkovými povidly. Potom se podávala zasmažená, jíšková polévka s houbami. Na Chodsku se místo ní jedla hustá houbová omáčka. Houby patřily k posvátným štědrovečerním jídlům, říkalo se jim "maso země" a věřilo se, že rostou z vůle víl a skřítků: některé jsou chutné a posilují, jiné mohou člověka omámit, či usmrtit. například čarodějnice prý s oblibou pojídaly červené muchomůrky (muchomůrka způsobuje zvláštní opilost a narkotické vidiny). Černý kuba bylo jídlo z krup. hřibů modráků a česneku. Česnek byl dalším nezbytným ochranným jídlem. zahání nemoci, přízraky a upíry.



Na svátečním stole nesměly chybět kaše: prosná, krupičná a hrachová. Ty byly zárukou hojnosti právě tak jako vánočka, pečivo pletené do podoby klasu. K ní se podávala omáčka z rozvařeného sušeného ovoce.

Na závěr večeře se louskaly ořechy a rozkrajovala jablka. Toto pojídání bylo spojeno s věštěním (hvězdička či křížek v jádřinci, utváření ořechového jádra či jeho vyschlost, zčernalost). Také drobné pečivo ve tvaru zvířecích figurek, hvězd, věnečků, křížků a dalších posvátných symbolů sloužilo k věštění a obětování mrtvým. Hojně se popíjelo pivo, zejména černé, sladové.

Zbytky od večeře se odnášely do stáje zvířatům a zakopávaly pod ovocné stromy v zahradě, hospodář končil modlitbou a propouštěl duchy předků i přátelské démony, posílal je zpátky do podsvětí, do polí a do lesů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama